Singles jsou svobodomyslní, většinou mladí lidé, kteří se pro svůj životní styl dobrovolně rozhodli. Singles jsou jedním ze sociologických fenomenů dneška.

Skutečně nejde jen o pár podivínů na okraji společnosti. Dnešní generaci naopak takový životní styl zjevně z mnoha důvodů vyhovuje. V dánské Kodani je padesát procent domácností tvořeno právě jedním jediným členem, v Berlíně je to 47%. A u nás? Ve věku 25-29 let je to neuvěřitelných 53% mužů a 32% svobodných žen.
Proč ale tolik lidí odmítá klasickou tradiční rodinnou strukturu lidské společnosti? Na to se názory různí. V každém případě v dnešním době roste touha mladé generace po společenském uznání a postavení, při jejichž budování jsou děti jen překážkou stejně jako déle trvající vztahy.

A důležitým hlediskem je i myšlenka osobní svobody a úcty k druhému, která brání ústupkům, bez nichž se žádný trvalý vztah neobejde. Je tedy být single životní styl budoucnosti?

Je to naprosto legitimní touha a přání lidského jedince a svobodná volba každého. Řada lidí je v podstatě do sňatku dostrkána, ať vědomě, či nevědomě. Donutí je k tomu okolnosti, neschopnost po mnohaletém soužití prostě odejít, když jim ten druhý obětoval nejlepší roky života a tolik je miluje, očekávání rodičů, nebo třeba jen  pochází z malé obce a protože nejsou vdané/ženatí jsou pro své okolí prostě divní. Manželství pro ně nemusí nutně skončit katastrofou, ale rozhodně by bylo pro všechny zúčastněné strany lépe, kdyby k rozhodnutí společného života dospěli s léty sami.

Takovou možnost dnešní zvláště velkoměstská společnost lidem dává a ti ji hojně využívají. Všichni dlouholetí singles ale určitě nejsou tak úplně se stavem věcí spokojeni. Někdy se cítí být stigmatizováni, okolí se na ně dívá například jako na homosexuály, nebo si třeba už přejí zakotvit, jenže v pětatřiceti to jde obtížněji než ve dvaceti. Hůře hledají volného partnera, mají už své zvyky a často mnohem vyšší nároky a nákladný životní styl. Singles se totiž většinou rekrutují z řad úspěšných lidí v produktivním věku, kteří často své práci obětovali i své soukromý. Samozřejmě jsou tu i tací, kteří si prostě přejí žít sami, nebo navazovat jen vztahy, ze kterých je možné kdykoliv odejít. Jde o vyzrálost každého z nás a preference, které v životě  máme, i když téměř každý člověk má své citové potřeby a je jen otázkou času, kdy pocítí potřebu je naplnit.