Tradice domácího nakládání okurek, se u nás drží již víc než tři sta let. Receptů, na ty pravé nefalšované a nejlepší okurčičky se různí. Každá vesnice či město, má svůj zaručeně nejlepší recept. Recepty na láky, se dědí z generace na generaci. Je to doslova rodinný poklad. Někdo používá vinný, jiný višňový nebo třešňový list. Magdalena Dobromila Rettigová doporučovala list dubový. Někde se přidává křen, jinde zase zázvor. Někteří přidávají hořčičná semínka, kopr, hřebíček, brutnák, kerblík, tymián či saturejku.

Co budete určitě potřebovat, ale je dobré okurky. Nejvhodnější k nakládání jsou odrůdy s hrubou řídkou bradavičnatostí. Tyto si po sterilizaci zachovávají tvar a jsou křupavější. Okurky musejí být čerstvé, pevné, nezměklé, svěží barvy, bez příznaku žloutnutí. Pozor, taktéž na napadení plísní nebo houbou. Nakladačky by měly být také velikostně vyrovnané. Není dobré míchat velké a malé.

Čistota okurek, je jedním z hlavních předpokladů kvalitního zavařování. Český kutil, je schopen dát okurky do pračky. Nejlepší cestou na čištění, ale stále je vzít každou okurčičku zvlášť a pečlivě omýt měkkým kartáčkem. Je to sice práce hrozná, skutečně se ve finále určitě vyplatí.

V neposlední řadě nezapomínejte na velmi dobré vymytí zavařovacích sklenic. Taktéž u víček dbejte na čistotu. Nejoblíbenější a nejpraktičtější jsou šroubovací víčka. Kvalita víček je velmi důležitá! Na nich totiž záleží výsledek vaší práce a snažení. Když totiž dokonale netěsní, naložená zelenina se zkazí.

Tak a teď hurá do zavařování.